VlnyEvoluce

Důvod ke štěstí: existují dobré zprávy

Řetězec katastrof, které koronavirus způsobil, z velké míry vymýtil pozitivní zprávy. Nicméně dobrá zpráva je, že lidé rádi čtou radostné příběhy o mimořádných uzdraveních, neopěvovaných hrdinech a lidské štědrosti.

Ačkoliv špatné zprávy jednoznačně převažují nad pozitivními informacemi, zdá se, že se v důsledku pandemie něco mění. Podle některých studií přitahují špatné zprávy více než dobré zprávy, protože podporují touhu po zvědavosti občanů a zvyšují pocit pohodlí a míru spokojenosti s jejich vlastním životem.

V praxi hrají špatné zprávy roli včasných varování a informují o možných budoucích problémech. Na druhou stranu zprávy, které mají pozitivní ráz, se obvykle nešíří tak rychle a naléhavě.
Zdroj pozitivních zpráv naleznete zde.

Štěstí? Muška jenom zlatá!

28 Aug 2021

Co je to štěstí? Tuto otázku si nepochybně často pokládáme. Během našeho života se odpověď může velmi lišit. Jak přistupovat k sobě samému a jak být šťastný? Jaký je původ tohoto slova a proč se stále radovat, protože i v nelehkých dobách existují dobré zprávy? Přečtěte si to na našem blogu.

Štěstí

31 Jul 2021

Co je vlastně štěstí?

Štěstí a od toho odvozené přídavné jméno šťastný se používá ve dvou odlišných významech:

  • mít štěstí znamená, že se člověku udála nějaká příznivá událost či okolnost, se kterou často nepočítal, přišla nahodile a jedná se o vnější situaci
  • být šťastný znamená vnitřní pocit radosti a opakovaného či trvalého pocitu blaženosti

Původ slova

Slovo pro vyjádření pocitu či stavu tohoto typu se vyskytuje ve všech slovanských jazycích. Tak například v řečtině se výše uvedený dvojí význam popisuje jako eutychia a eudaimonia, v latině fortuna a beatitudo, ve francouzštině bonne chance a bonheur, v angličtině luck a happiness.

Filozofie štěstí

Již v antickém řecku se objevily polemiky na téma štěstí, konkrétně známý filozof Sokratés v dialogu s Kalliklem polemizuje, protože pro něj je štěstí blahobytem a nezkrocenou svobodou. Další z významných antických filozofiů Aristotoles ve svém díle „Etika Nikomachova“ vysvětluje, že člověku se nemůže podařit dosáhnout skutečného štěstí o samotě, ani v rodině, ale pouze v obci svobodných. Říká, že štěstí není nahodilý pocit, ale že se jedný o výsledek rozumně vedeného dobrého života. Později však filozofové zkoumali štěstí po individuální cestě, a to buď jako rozumové ovládání vášní a odolnost vůči vnějším vlivům (například stoicismus) nebo jako vyhledávání a prožívání příjemností života (epikureismus).

Východní filozofie odvozuje štěstí jako výsledek sebeovládání (tedy doslova vítězství nad sebou samým, konkrétně pak touhami po hmotném prožitku).

Jednou z hlavních myšlenek buddhismus je právě soustavné vyhýbání se utrpení a potlačování neustálých žádostí, což je právě princip štěstí podle buddhistů.

Křesťanství zkoumá pocit štěstí po svém, i když se v křesťanském učení objevuje zmínka o stoickém dědictví ukázněného života, ale cílem žití je spása, takže křesťané nedávají štěstí velkou roli.

Filozof Imanuel Kant nejisté a nespolehlivé štěstí vnímal jako iluzi. Oproti tomu angličtí filozofové se snažili zhmotnit a změřit štěstí, a to v podobě blahobytu.

V dnešní moderní a masové společnosti lidé touží po štěstí stále víc a víc, a proto zároveň ztrácejí naději, že by ho mohli dosáhnout. Mnoho lidí si pravé štěstí představuje jako něco, co k nim přijde zvenčí, proto se často uchylují k hazardním hrám a navštěvují pravidelně casino, protože věří, že to je způsob, jak najít opravdové štěstí. A právě na takové lidi cílí reklama hazardních společností, loterijních společností a sázkařských společností, kteří slibují (mnohdy až zaručují) lidem a hráčům štěstí v podobě velké výhry.

Anatomie a věda štěstí

Odborný anatomický a vědecký výzkum se vede hlavně ve dvou liniích:

  1. Vědci zkoumají a srovnávají psychologické výsledky výzkumu pocitu štěstí a hledají podobnost či souvislost s jinými veličinami
  2. Vědci zkoumají neurobiologický význam hlavních fyziologických příčin a také podmínek určitého štěstí.

Ač nejsou ještě známy jasné výsledky vědeckého bádaní, jisté výzkumy ukazují na spojitost štěstí a náboženské víry (hlavně ve Spojených státech amerických).
Odborná lékařská metoda magnetické rezonance ukazuje na jistou souvislost pocitu štěstí s konkrétní částí mozku zvanou preceneus (nachází se v temenním laloku).

Mnoho lidí k pocitu štěstí uskutečňuje nejrůznější rituály, nosí při sobě konkrétně artefakty ve formě talismanů, provádí různé zvyky, vyhýbají se některým činům a také si štěstí přejí při nejrůznějších oslavách či rozhovorech.

Symbolem štěstí je obecně zelený čtyřlístek.

Buďme šťastní a naučme se užívat si dobrých zpráv

15 Jul 2021

Dobré zprávy se objevují vždy. Ať už v době krizí celosvětových, nebo našich osobních. Naučme se, jak v životě chápat, co je štěstí a jeho význam. Filozofickou otázku, co to vlastně štěstí je a jaký je jeho význam, se vám pokusíme zodpovědět právě zde.