VlnyEvoluce

Důvod ke štěstí: existují dobré zprávy

Řetězec katastrof, které koronavirus způsobil, z velké míry vymýtil pozitivní zprávy. Nicméně dobrá zpráva je, že lidé rádi čtou radostné příběhy o mimořádných uzdraveních, neopěvovaných hrdinech a lidské štědrosti.

Ačkoliv špatné zprávy jednoznačně převažují nad pozitivními informacemi, zdá se, že se v důsledku pandemie něco mění. Podle některých studií přitahují špatné zprávy více než dobré zprávy, protože podporují touhu po zvědavosti občanů a zvyšují pocit pohodlí a míru spokojenosti s jejich vlastním životem.

V praxi hrají špatné zprávy roli včasných varování a informují o možných budoucích problémech. Na druhou stranu zprávy, které mají pozitivní ráz, se obvykle nešíří tak rychle a naléhavě.
Zdroj pozitivních zpráv naleznete zde.

Štěstí

31 Jul 2021

Co je vlastně štěstí?

Štěstí a od toho odvozené přídavné jméno šťastný se používá ve dvou odlišných významech:

  • mít štěstí znamená, že se člověku udála nějaká příznivá událost či okolnost, se kterou často nepočítal, přišla nahodile a jedná se o vnější situaci
  • být šťastný znamená vnitřní pocit radosti a opakovaného či trvalého pocitu blaženosti

Původ slova

Slovo pro vyjádření pocitu či stavu tohoto typu se vyskytuje ve všech slovanských jazycích. Tak například v řečtině se výše uvedený dvojí význam popisuje jako eutychia a eudaimonia, v latině fortuna a beatitudo, ve francouzštině bonne chance a bonheur, v angličtině luck a happiness.

Filozofie štěstí

Již v antickém řecku se objevily polemiky na téma štěstí, konkrétně známý filozof Sokratés v dialogu s Kalliklem polemizuje, protože pro něj je štěstí blahobytem a nezkrocenou svobodou. Další z významných antických filozofiů Aristotoles ve svém díle „Etika Nikomachova“ vysvětluje, že člověku se nemůže podařit dosáhnout skutečného štěstí o samotě, ani v rodině, ale pouze v obci svobodných. Říká, že štěstí není nahodilý pocit, ale že se jedný o výsledek rozumně vedeného dobrého života. Později však filozofové zkoumali štěstí po individuální cestě, a to buď jako rozumové ovládání vášní a odolnost vůči vnějším vlivům (například stoicismus) nebo jako vyhledávání a prožívání příjemností života (epikureismus).

Východní filozofie odvozuje štěstí jako výsledek sebeovládání (tedy doslova vítězství nad sebou samým, konkrétně pak touhami po hmotném prožitku).

Jednou z hlavních myšlenek buddhismus je právě soustavné vyhýbání se utrpení a potlačování neustálých žádostí, což je právě princip štěstí podle buddhistů.

Křesťanství zkoumá pocit štěstí po svém, i když se v křesťanském učení objevuje zmínka o stoickém dědictví ukázněného života, ale cílem žití je spása, takže křesťané nedávají štěstí velkou roli.

Filozof Imanuel Kant nejisté a nespolehlivé štěstí vnímal jako iluzi. Oproti tomu angličtí filozofové se snažili zhmotnit a změřit štěstí, a to v podobě blahobytu.

V dnešní moderní a masové společnosti lidé touží po štěstí stále víc a víc, a proto zároveň ztrácejí naději, že by ho mohli dosáhnout. Mnoho lidí si pravé štěstí představuje jako něco, co k nim přijde zvenčí, proto se často uchylují k hazardním hrám a navštěvují pravidelně casino, protože věří, že to je způsob, jak najít opravdové štěstí. A právě na takové lidi cílí reklama hazardních společností, loterijních společností a sázkařských společností, kteří slibují (mnohdy až zaručují) lidem a hráčům štěstí v podobě velké výhry.

Anatomie a věda štěstí

Odborný anatomický a vědecký výzkum se vede hlavně ve dvou liniích:

  1. Vědci zkoumají a srovnávají psychologické výsledky výzkumu pocitu štěstí a hledají podobnost či souvislost s jinými veličinami
  2. Vědci zkoumají neurobiologický význam hlavních fyziologických příčin a také podmínek určitého štěstí.

Ač nejsou ještě známy jasné výsledky vědeckého bádaní, jisté výzkumy ukazují na spojitost štěstí a náboženské víry (hlavně ve Spojených státech amerických).
Odborná lékařská metoda magnetické rezonance ukazuje na jistou souvislost pocitu štěstí s konkrétní částí mozku zvanou preceneus (nachází se v temenním laloku).

Mnoho lidí k pocitu štěstí uskutečňuje nejrůznější rituály, nosí při sobě konkrétně artefakty ve formě talismanů, provádí různé zvyky, vyhýbají se některým činům a také si štěstí přejí při nejrůznějších oslavách či rozhovorech.

Symbolem štěstí je obecně zelený čtyřlístek.